Nápad vyrazit do Norska na surf vznikl v hlavě Petra (Petr Vaněk, známý to herec a ekologický zastánce), který posléze nabral Kryštofa (Kryštof Kuba, známý to fyzioterapeut a volnomyšlenkář) a Kryštof pak s nápadem přišel za mnou. Plán byl vyrazit autem z Prahy přes Německo, skoro celé Švédsko a až za polárním kruhem to stočit do Norska na Lofoty. Tam jsme chtěli zůstat několik dní, samozřejmě podle počasí, swellu a dalších okolností, které se vždycky ukážou až na místě.
Cesta nám trvá skoro 3 dny – nikam nespěcháme. Po švédských dálnicích se dá jet maximálně rychlostí 110 km/h a v Norsku ani dálnice nejsou. Po cestě sbíráme odpadky na místech, kde si dáváme pauzy, a porovnáváme, kde a jak se místní chovají k přírodě. To je víceméně jeden z důvodů naší cesty. Po zhruba 2700 kilometrech kolmo vzhůru dorazíme na Lofoty, kde si klasicky přes Booking nebo Airbnb objednáváme ubytování. Bydlíme v typické norské vesničce Eggum, která je jen pár metrů od pláže. Máme pro sebe celý barák, který nabízí 6 lůžek. My jsme jen tři, ale i tak nás to vychází asi na 700,- Kč na jednoho/noc, což na místní poměry není vůbec špatné. Jídlo v Norsku je obecně hodně drahé. Těšil jsem, jak budu 2 týdny jíst výborné ryby z místní kuchyně, ale za celý pobyt jsem ani jednu neochutnal. Samozřejmě jsme si rybu koupit mohli, ale 1200,- Kč za 200 gramů lososa ve Sparu se nezdá jako úplně výhodná koupě. Na trip jsme si přivezli AdventureMenuCZ s už hotovými jídly, připravené jen na ohřátí. Vřele doporučuji! Vždy tedy dokupujeme pouze pečivo, těstoviny, rýži nebo mléčné produkty. I tyto věci se ale vyplatí přivést si s sebou, pokud vyrazíte autem.
Hned první den se vyrazíme kouknout na místní surf spoty a kontrolujeme předpověď. Máme štěstí, hned na druhý den po příjezdu předpověď hlásí zvětšující se swell, který vrcholí za 6 dní, tedy v den, kdy máme naplánovaný odjezd z Lofot.
Na Lofotech je možné najít zhruba 3 spoty. Hlavní, "Unstad Arctic Surf", je zhruba uprostřed Lofot na severní straně. Pokud jsou vlny, tady budou vždy největší. Blízko pláže je vesnička Unstad, kde jsou dva surfshopy, kavárna a ubytování. U pláže je ubytování celkově dražší, než když se sežene ubytování dál od spotu. Další možnost je kempovat přímo na spotu ve stanech nebo v autě. To je skvělá varianta, pokud nejste zhýčkaní, jak my. My jsme Lofoty navštívili na začátku října a teplota venku přes den byla okolo 4-8 stupňů. V místní kavárně potkáváme Zuzanku (@zuzanete), která je na Lofotech pár měsíců a příští jaro tu otvírá vlastní kavárnu s workplace. Pokud se sem někdy vydáte, určitě ji navštivte.
Kryštof Kuba:
"Surfování za severním polárním kruhem je neskutečný zážitek. Ten začíná už doma, kdy sháníme poctivý (5/4 mm) neopren s kuklou, rukavice (3-5mm) a tlusté (5mm) neoprenové boty. Nevěřili jsme, že ceny v půjčovnách budou na Lofotech (v Unstadu a v Hodevicku) příznivé, a tak jsme se radši vybavili vlastní výbavou. Ceny půjčoven se dají snadno zjistit na netu. Hlavní zážitek přesto nespočíval v přípravách, ale hlavně na místě.
V Unstadu nám podmínky přály a druhý den po našem příjezdu se začaly formovat vlny – tím pádem přišel první den testu našeho vybavení. Samotné oblékání do tak tlustého neoprenu je další zážitek, navíc při teplotě mírně nad nulou. Když potom stojíte na pláži a poprvé jdete do vody, která má kolem 7-10 stupňů, tak vám začíná v krvi pumpovat adrenalin. První jehličky studené vody bodají do obličeje a voda pomalu vytváří vrstvu uvnitř neoprenu. No, ale popravdě, myslel jsem, že to bude horší, vlastně nám taková zima ani nebyla. Jen na obličej doporučujeme třeba nějaký mastný krém proti mrazu.
Tak pohoda! Směle na line-up a chytáme první vlny! Ve výsledku z toho byl super zážitek i díky tomu, že jsme byli ve vodě často jen dva nebo tři.
Další dny se podmínky zlepšovaly a poslední den nám na Unstad přišly vlny, které vytvořily barelly a tudíž začal nejlepší den, který jsme na Lofotech ze surfového pohledu zažili.
Spolu s šesti dalšími „lokály“ (i když jeden byl z Austrálie a další z Bali) jsme se točili na point breaku, který byl při levé straně zátoky a tvořil krásné pravačky. Nejlíp uvidíte naše zážitky na videu od Prouziče. Zcela spokojení jsme vyrazili z Lofot na jih."
Po šesti dnech vyrážíme brzo ráno trajektem Bognes, odkud nás čeká ještě 1500 km jižně Norskem vzdálený surfový spot. Cestu plánujeme na dva dny. Povolená rychlost mimo obec je 80 km, většinou však ještě omezená na 50 km/h. Cesta vede přes fjordy, kterých na trajektu přejíždíme až 4 za den. Trajekt nás s autem stál okolo 400,- Kč za přejezd, který trval okolo 20 min. Cesta ale rozhodně stojí za to. Po dvou dnech dorazíme na další 2 spoty, které od sebe dělí jen pár km autem.
První spot se jmenuje Hodevick a dají se na něm najít 3 surf shopy i s ubytováním, kde dostáváme full servis. Druhý spot se jmenuje Ervik, a je známý hlavně kvůli druhé světové válce. V okolí spotu jsou vraky lodí z války a mnoho katakomb a děr ve skálach.
Přímo na spotu, hned vedle pláže, je hřbitov. V den naší návštěvy místa byl na hřbitově pohřeb. Na jedné straně okolo 60 lidí v černém se loučilo se zesnulým a vkládali rakev do země a na straně druhé zhruba 20 surfařů chytalo vlny. Velmi zajímavý pohled na koloběh života.
Kryštof Kuba "Ervik je z mého pohledu místo číslo jedna pro surfing v Norsku. Unstad je i přes skvělé podmínky a exotiku destinace zkrátka hůř dostupný. Zato Ervik mě nadchl. Možná i proto, že jsem si sem zajel na sunrise session. Vše vyšlo tak dokonale, že jsem byl sám první ve vodě a sledoval jsem, jak slunce poslalo první paprsky dlouhým údolím přímo na line-up. Vycházelo za vzdálenými štíty hor a pro mě to byl nejkrásnější zážitek v této oblasti. Swell už v těchto dnech oslaboval a podmínky byly horší, ale stejně se dalo skvěle jezdit a do desíti dopoledne jsme nakonec ve vodě byli jen tři (já, Švédka a Finem). V ten den to bylo mnohem víc na longboard, než na short. Co se týče spotu, tak dno je tady kamenité a při low-tide už byl surfing trochu nepříjemný, navíc jeden kámen u středu spotu i vidíte. Do vody se dá jít hodně zprava přes kameny a napádlujete téměř přímo na line-up.
U kostela, který je vedle hřbitova, je příjemné zázemí s toaletou i sprchou, takže se tam můžete třeba v klidu převléct. Přímo u pláže není žádný surf shop ani půjčovna a asi ani ubytko. Nejbližší je Ervik surf shop cca 4 km po příjezdové silnici. Má ale otevřeno jen někdy.
Hodevick je trochu jiný. Turismus je tady rozšířenější proto, že střed pláže je písčitý a surfing je tu bezpečnější. Ubytování i půjčovnu vybavení najdete 300m od pláže. Na line-up se také dostanete z boku fjordu, kde je i parkoviště na nocleh a sprchy. Cesta sem je ovšem trochu náročnější na dojíždění, protože se klikatí serpentýnami nahoru i dolů. Díky tomu jsou ale cestou skvělé výhledy.
Tady jsme zažili surfing i za tmy, což nebyl nejlepší nápad. Je důležité nikdy nebýt ve vodě sám, vždy sledovat parťáka a být připraven si pomoct. Hodevick je hluboký fjord a umí tam být silné proudy. Nicméně u pláže na písčitém podkladu se učily surfovat norské děti a neskutečně si vlny užívaly."
Poté už na nás čekalo jen 2000 km domů do Čech. Norsko mě uchvátilo svojí krásnou přírodou a milými lidmi, kteří mluví všichni plynule anglicky a se vším nám pomohli. Před cestou na Lofoty je ale třeba připravit si trošku více peněz – zejména za jídlo zde zaplatíte mnohonásobně víc. Pokud jste nomádi, tak nemusíte moc řešit ubytování, a pokud nejste, tak jako všude jinde tu funguje Airbnb a Booking. Všude jde platit kartou, a to i v surf shopech za půjčení vybavení.
Doporučujeme navštívit!
Video mapující naší cestu: